VRH D - 1. 3. 2021

JCH., CLUB.J.CH, CLUB.CH. Due Parchi Pic Pokey Geronimo Mathieson x Countess Cassie Royal Fellow

25. 4. Štěňátka jsou již v nových domovech. Noví páníčci si kromě štěňátek odvezli i velkou várku dárečků a užitečných věciček, které jim pomohou do začátků. Navíc letos i s přispěním od Káji, majitelky tatínka. Za to velké DÍKY. Těšíme se na další zprávy, jak se holčičkám daří, co umí, kolik výbavy zničily :-), ale hlavně jak to život jejich novým páníčkům obohatilo.

I přesto, že jsme štěňátka měli jen dvě, tak z 5 nejvážnějších zájemců jsme vlastně hned 4 učinili šťastnými a z toho máme velkou radost. Zájemci, kteří se na Cassie byli osobně podívat ještě před porodem a druzí pak dokonce ještě v době před krytím, tak jedni již mají doma pejska po Matthewovi z jiného vrhu a druzí se za pár dní budou těšit na pejska po Todískovi. Je to paráda a jsme za to moc a moc rádi. Hodně štěstí!

Končí tak naše jedna velká etapa, zkušenost a snaha dělat to "chovateství" co nejlépe a možná s kapkou lásky navíc. Výsledkem je 11 skvělých pejsků, kteří nám dělají radost, se všemi jejich majiteli jsme víceméně v kontaktu a rodina "Ze Skorotic" nám dala i zajímavá přátelství. Těšíme se na srazíky, na zajímavé úspěchy, výsledky a také třeba na další "vaše" štěňátka. Hlavně všichni Áčkoví psíci se zasloužili o to, že je Cassie hrdou babičkou mnoha štěňátek a to je super. Třeba jednou nějaká Cassienčina vnučka bude v šíření jména naší CHS pokračovat. To bychom si přáli...

22. 4. Tak a je to tady. Čeká nás společně poslední večer a noc. Jak se první dny po porodu vlekly, tak to nakonec vlastně strašně rychle uteklo. A jak se člověk u předešlých vrhů nemohl dočkat, až se to kousací a čůrací komando rozprchne do nových domovů, u těchto dvou holčiček je to jiné. Sice se tak nějak těšíme na návrat k běžnému režimu, ale bude se nám stýskat více než obvykle. Snad tím, jak jsou jen dvě, proto co jsme si s holkama prožili, že fungují úplně jinak než předešlá štěnda... Kdo ví. Možná nakonec i proto, že to teď pro nás na nějakou dobu znamená v chovatelství "konec". Fakt je ale ten, že v nás panuje klid ve výhledu na jejich budoucí život. Jsme si jistí, že se budou mít dobře. Nové páníčky však čekají důležité úkoly. Holky totiž začínají zkoušet, co všechno jim projde, vyhraničený svět jim začíná být malý a některé věci se zdají být zajímavější :-)

Dnes se za námi přijel podívat tatínek i dědeček. Bylo to jiné, holky poprvé viděly "cizí" velké psy a byly takové obezřetnější. Ale brzy se osmělily a na kluky dorážely, běhaly za nimi. Kája (od pesanů) nám také pro budoucí páníčky přivezla několik hezkých a praktických dárečků, máme z toho velkou radost a děkujeme. Jsme rádi, že to takhle na poslední chvíli vyšlo. Odpoledne se ještě na chvilku přišel na štěňátka podívat Marečkův spolužák ze třídy s rodinkou.

Teď večer ještě podáme další odčervení, zahrajeme si poslední kolo hlavolamové hry (tenhle každovečerní program se fakt osvědčil, kam se hrabe nabídka televizních pořadů) a tak nějak si ty chlupindy pořádně užijeme...

20. 4. V uplynulých dnech jsme zase trochu vyrostli a něco nového zažili. V neděli za námi byli známí se svým 11 týdnů starým jezevčíkem Alvinem. Tak to byla pro holky super hračka. Tedy ono to bylo oboustranné. Fakt se všichni vyřádili a trvalo docela dlouho, než jim došla šťáva. Ale pak odpadli najednou. Chudáčkovi Alvinovi se při odchodu domů ještě motaly nožky.

Dnes se mnou jely holky do práce. Takže podnikly prvně jízdu autem (kdy nebyly na klíně), poznaly spoustu nových tváří, pachů. Sklidily obdiv jak poslouchají, drží se nás, slyší na jména. Byly tam tak hodinku a půl, užily si i hraní a mazlení s dětmi od kolegyně, kterým v pozadí zněla distanční výuka...:-D No a odpoledne jsem vytáhl naše děti na procházku k hradu Střekov. Takže jela štěnda autem ještě jednou. Zatímco dopoledne to byla spousta povyku, kňučení a řečí, odpoledne už to bylo o poznání klidnější. Zjišťují, že ten divný pocit z jízdy je vlastně v pohodě :-) Tak snad cesta ke Kladnu a do Ostravy bude bez připomínek :-))) Hlavně na klíně to bude úplně jiné.

Holky už jsou připraveny na odchod do nových domovů. Váha v sedmi týdnech je u Ruby 2.805 gramů a u Dendy 3.920 gramů. V pátek odpoledne tedy odjíždí Ruby, v sobotu kolem poledne Dendy. A jestli všechno dobře dopadne, tak ve čtvrtek se s oběma přijedou rozloučit i jejich tatínek Matthew a dědeček Dastík;-)

17. 4. Máme za sebou poslední společnou sobotu. Tak strašně to letí... Příští týden v pátek jede do nového domova Ruby a hned v sobotu Dendy. Snažíme se o to, aby holky jely domů opravdu socializované, zvyklé na kde co, aby skvělě fungovaly a reagovaly. Za poslední dny jsme tu měli opět několik návštěv včetně budoucí majitelky Rubinky. Holky mají den ode dne více energie a spí o poznání méně. I první koupání už muselo proběhnout, protože návštěvy probíhají výhradně venku a letošní jaro je takové nic moc, dost mokré a blátivé. To se ale s pozitivním ohlasem nesetkalo :-)

Dnes jsme vyrazili na výlet. Šli jsme za příbuznými, bydlící necelý kilometr od nás. Krásně to ta naše štěnda zvládla. Holky ťapaly samy a na volno. Fungují, slyší na volání, polekaly se několika štěkajících psů za ploty, ale postupně zjišťovaly, že se není čeho bát. Viděly vrčící auto, byly v pozoru. Do roukou jsme je za cestu tam vzali jen dvakrát, na cestě zpět už prakticky vůbec. U známých jsme byli asi dvě hodinky, očuchávaly nový byt, poznaly kocoura, další děti, lidi... Jely až na doraz než odpadly do takového stavu, že by je neprobudilo vůbec nic. Po cestě zpátky nás viděli sousedi, tak vyběli s dětmi i návštěvou ven za námi a na loučce proběhl trochu větší blázinec. Měli jsme velkou radost, že štěndulky vůbec neřešily "dav" lidí, že slyší na své jméno i od cizího člověka...

Dendy je po mamince nejen "jménem", ale také zájmem o míčky, klacíky či šviháním hračkami. Ruby už jí opravdu dorostla tak, že jsou na první pohled skoro k nerozeznání. Je boží, jak strašně moc reagují na tón hlasu, poznávají radost a nadšení, ale také vnímají, když se zlobíme. Ano, když dělají něco špatného, stačí je často okřiknout a hned ví, že tohle ne a jdou blbnout s něčím jiným.

Jsme vnitřně přesvědčeni, že na odchod do nového domova mají skvělý základ a jsou dobře připraveny.

Pohodlně se usaďte, dnes je tu pro vás větší porce videí. Ty vám řeknou více než fotky :-)

A víte, kdo vyhrál v boji o kuře? :-)

13. 4. Třináctka v dnešním datu nám přinesla dobré zprávy. Holky jsou důkladně zkontrolované bez jakéhokoliv sebemenšího nálezu. Ostatně vzhledem k tomu, jak fungují jsme se ani nebáli, že by to mělo dopadnout jinak:-) Vzhledem k tomu, že jsou jen dvě, jsme si nezvali doktorku domů, ale jeli jsme za ní. Mají za sebou první očkování, jsou očipované a dneska po tom všem i poměrně zmakané. Zažily cestování autem, cizí štěkající psy, ale také spoustu rozplývajících se lidiček, kteří by si je vzali všema deseti. A to včetně naší doktorky :-D Samozřejmě s rezervou. Ale nebojte se, my jsme je ubránili... Jinak na veterině byla Dendy úplně v pohodě, ale Rubinka byla ze začátku taková nesvá, to má po mamině. Pak už ale "prej" dobrý.

Dendy - 3,25 kg, Ruby - 2,3 kg

Jinak volání funguje bezvadně (i když si pustíme video např. to co je zde pod příspěvkem), tak přiběhnou a "co se jako děje? Vždyť jste nás volali!" Do konce týdne nás čekají další min. dvě návštěvy dětí, stavíme se s holkama i za rodinkou příbuzných, čeká je první krátký výlet mimo zahradu. Chodíme často venčit, loužičky - tedy louže se ale doma pořád objevují, to je jasné, jsou to průtokáče. Jsou strašně chytré a jakmile přijdou na nějaký fígl, už ho nezapomenou. Např. nám začaly posouvat ohrádku (nemáme ji jako okruh, ale jako stěnu). Prostě ji čapnou do tlamičky, posunou a hurá ven :-) Takže jí budeme muset začít spojovat.

V neděli odpoledne jsme tu měli příbuzné, děkujeme, že nám štěndulky pěkně vyštavili :-) A také za pár fotek ze zahrady (poslední 4 fotky níže jsou od našeho švagra). Jinak Dendy má strašně ráda míček a zvládne už tenisák držet v tlamičce a nosit. Hračky holky baví. Jsou strašně kontaktní, vítací. Přijedu z práce a jdou se pomazlit, pohladit... Bude to těžké loučení.

9. 4. Zjistili jsme, že jsme v posledních dnech nepořídili jiné fotky než z mazlindy u další socializační návštěvy. Jelikož to jsou děcka z kroužku, tak tyto fotky sem dávat nebudu. Takže aspoň jedno venčící video, abyste viděli, jak holky rostou. A jedno přivolání Ruby, už se to také lepší, ale má svojí hlavu. O víkendu má být hezky, třeba se nějaké slušné fotky venku povedou.

A co je u nás nového? Zjistili jsme, že přílišná volnost škodí. To jsme šli takhle jednou spát a Dendy nechtěla být v kleci. Utěšování před spaním trvalo možná tak dvacet minut. Den na to, dopoledne, jsme je potřebovali zavřít a to bylo zase zle. Mám z toho krátké videjko, ale vypadá to jako týrání štěňátek, takže ho sem dávat nebudu :-D Na druhou stranu, jsme tedy začali přes den občas zavírat. Někdy v kleci v prázdné místnosti, jindy i na dohled. Byť jen na chvíli, musí si zvykat, že takhle to je v pořádku.

Venku bylo v posledních dnech fakt nic moc počasí. Včera trochu lepší, dnes paráda. Už začínáme po každém buzení venčit, holky udělají dva tři kroky a je hotovo. A už se nám začíná čím dál častěji stávat, že si je na dálku nebo první pohled popleteme. Vypadají stejně velké. Dokonce tak, že už zvládnou cucat mlíčko na stojáka jako u baru.

Už vydrží vzhůru dlouho. A mazlení už není ta nejlepší zábava. Důležité je vyrážet a prozkoumávat vše okolo. Nejen psí hračky, ale i zásuvky, nábytek, dětské hračky, boty, naše nohy... Když otevřete do místnosti, kam nechcete aby šly za vámi, tak to už je problém. Rychle nejen reagují, ale i běhají. Přitulí se až když toho mají dost. Na tento moment musely trochu vyčkat i naše dosavadní návštěvy.

Holky už se umí pěkně porvat, ale nakonec vždy ulehnou spolu jako největší kámošky :-) Čekají nás poslední dva společné týdny...

1. 4. Za poslední tři dny jsme moc nefotili. Tak aspoň něco málo a snad to příště bude lepší. Důležité je včerejší video :-) S holkama je pořádná sranda. Už vydrží vzhůru pěkně dlouho a začaly si hrát s hračkami. A samozřejmě ohryzávat skříně, konce visících ručníků, naše nohy apod. Takže už začínáme vysvětlovat, že takhle teda ne. No, sice zatím moc nerozumí, ale hodně rychle se dokážou upnout na něco jiného.

V uplynulých - skoro letních - dnech byly odpoledne delší dobu na zahradě. Pokroky jsou velké, podlaha v bytě už vlastně neklouže, jídlo se podává dvakrát denně a o víkendu už přejdeme na suché granulky. Čumáček funguje výborně, misku zavětří na dálku. A včera jsme podruhé zastřihávali drápky. Holky se spolu často perou a dneska jsme se až lekli, jak Ruby zjezdila Dendynku, že už si jako na menší nebude dovolovat. Ale to prostě nenatočíte. Stejně jako Dendy, která zvládla pít a čůrat dohromady. To jsme u žádného štěňat v minulosti nikdy neviděli :-D

Z čeho máme radost je to, jak jsou holky společenské. A jak fungují. Když přijdeme domů, hned nás vítají a opravdu mají radost. Když si je vezmeme na ruku, nechávají se odrbávat a nijak se nevzpírají (pokud zrovna nestříháme drápky :-D ). Když se ukážou naše děcka, mají radost, lezou po nich, hrají si s nima. Mají je rády. Už se také polekaly různých věcí jako tlesknutí, mixér, nečekané vyjeknutí našeho kluka...ale to vše se vzápětí mění na nějaké šumy v pozadí, kterých se není třeba bát. Zjišťují, že to nic není. Takže pak tady leží, my luxujeme a ony to pozorují... pohoda.

Tak to jsou asi momentálně nejčerstvější zprávy "ze Skorotic" :-)

29. 3.  Za uplynulé tři dny udělaly naše malé psí holky velké pokroky. Když vidíme, jak reagují na naše volání, přítomnost, jak si hrají, říkáme si, že už jsou z nich prostě pejsci. A ještě že jsou dvě.  Kdybychom si měli jednu nechat, neuměli bychom si vybrat :-)

Dnes nemáme velkou sbírku fotek (i když ta spací ze včerejšího večera fakt stojí za to), tak to kompenzujeme hned třemi videi. Když už jsou ty návštěvy tak omezené... Zoubky rostou, Dendy má tak dva dny náskok, koncem týdne počítáme s přechodem na suché granulky.

A už nám přišel vzor průkazu původu ;-) 

26. 3. Podle BREEDERS DAIRY začíná dneškem průdký rozvoj štěňat, učení, hry a je nutný častý kontakt s lidmi, dětmi, ale klidně i cizími psy. Naše děti si se štěňátky hrají často, když 6 letý Mára vleze do bedýnky, mrňata se na něj vrhnou. Hrají si, tulí se...

Jaro o sobě začalo dávat vědět ve správný čas, takže jsme se o uplynulých třech dnech pravidelně venčili na zahradě. Očmuchnout co se dát, přestat se bát neznámého prostoru, letem světem jsme poznali i naší starší sestru Abby. Dendy už je zubatá - má nejen všechny čtyři špičáky, ale koukají sem tam i nějaké stoličky. Oči se barví spíše do tmava. Rubince (na jejíž nové jméno si stále zvykáme) a jejíž očka budou zřejmě světlejší, začínají špičáky teprve vylézat. Ale to nemá vliv na jejich apetit. Po prvním zkoušení granulkové kašičky už to byl včera regulérní závod, kdo toho sní více.

Přes den už holky tráví dost času na volno v maminčině pelíšku a zkouší se na výpravách poprat s klouzavou podlahou. Jsou šikovné obě, zatím žádná loužička v pelechu, vždy sejdou na podlahu. A začíná se nám to doma chlupatit - Cassie pomalu líná.

25. 3. RÁD BYCH SE OMLUVIL VŠEM ZÁJEMCŮM, KTEŘÍ NEUSTÁLE PÍŠÍ SE ZÁJMEM O HOLČIČKY, ŽE NEDOSTÁVAJÍ ŽÁDNOU ODPOVĚĎ. PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE INFORMACE O REZERVOVANÝCH ŠTĚŇÁTKÁCH ZDE NA STRÁNKÁCH JE ZCELA SROZUMITELNÁ A JASNÁ. DÍKY ZA POCHOPENÍ. :-(

Jinak holčičky již mají svá oficiální jména!

23. 3. Slavnostně oznamujeme, že už dva dny si sem tam pochutnáváme na namáčeném piškotku a dneska jsme absolvovaly první večeři - granulkovou kašičku. A zapily to vodou. I když mlíčku se pořád nedá odolat:-) Jakmile se mamina mihne kolem, hned větříme a vydáváme se v jejich stopách.

Holky krásně reagují na zvukové podněty, takže už je lehce vzbudíme mluvením. Také následují naše ruce, zkoušíme je navádět. U holek už kromě samotné velikosti nevidíme žádný vývojový rozdíl  - jsou na tom stejně z hlediska chování, hraní, sluchu či zraku. Možná Daisy ještě trochu dopilovává balanc. Dendy se dnes představila v dobrém světle - spala mamině v pelíšku, vzbudila se, sešla na podlahu a pak se teprve vyčůrala :-) Holka šikovná.

Cassie mrňatům strašně závidí hračky. Je schopná nás opakovaně přemlouvat, přinášet je a nějak nedokáže pochopit, že s těmi to tedy nepůjde.

20. 3. Je za námi 19. den. Fotky z minulého příspěvku a za uplynulé dny dáváme do jednoho alba. Máte tedy k prohlédnutí větší várku fotek.

A co je u nás nového? Holky jsou ohromné pohodářky a mazlindy. A tím jak jsou dvě, tak mají spoustu výhod. Nejen mlíčka kolik chtějí, ale třeba i individuální péči - poléhavají s námi každý večer na gauči, ve dvou se to dobře hlídá. Mají individuální dětskou socializaci - máme dvě děti :-) A pro nás je velkou výhodou, že se o ně Cassie zvládá v pohodě postarat. Bobků jsme moc neodklízeli, jindy jsme touto dobou prali prostěradla ostošest, teď zatím asi třikrát. Máme za sebou (včera) první odčervení.

Byť je spánek stále hlavní náplní, už to není jen dlabanec a odpočinek. Holky si hrají spolu a kouzlo hrátek už si užívá i samotná maminka.

Dendy - je zvědavka, všechno řeší a vydává se na průzkumnické výpravy po bytě. Jen ještě tak nějak bojuje s neposednými pacičkami. Jak se jí otevřela očka dříve, tak je vidět, jak začíná vše pozorovat. A také už si nenechá vše líbit a pokud s něčím nesouhlasí, dá to jasně najevo. Barča ji zkusila prošimrat nehtíkama kožíšek a to bylo povyku.

Daisy - je zvláštní v tom, že hodně často polehává na zádech s vyvaleným bříškem. Říká se, že je to určitý projev důvěry, ale že až tak? I v hlubokém spánku? :-) Asi se u nás cítí bezpečně. Zatím je klidnější než její "větší" sestra, ale ono to může být i tím, že je za ní tak o dva dny. Už se jí začínají stavět ouška, vypadá teď jako malý roztomilý netopýrek :-)

Holky nás začínají olizovat, příští týden už by mělo dojít na poznávání nových chutí - zkusíme piškotky, namočené granulky. Má se dělat hezké počasí, tak počítáme, až se ještě více rozchodí, že je vezmeme do trávy a na čerstvý vzduch.

17. 3. AKTUALIZOVÁNO O UŠTĚKANÉ VIDEO PŘED SPANÍM. Dnes jsme málo fotili, takže zveřejňujeme jen tři fotky ze včerejší pohody u televize a dvě ze dneška. Důležité je, že máme samé dobré zprávy.

16. 3. Musím sem nahrát to šestiminutové video, které jsme natočili ještě včera pár minut před půlnocí. Jen co Dendy pořádně otevřela oči, tak v tom rozostřeném obraze poznala maminu. A začínají si hrát :-) Minutku jsme na to koukali než jsme sáhli po telefonu a začali natáčet. Ale holky naštěstí nepřestaly a pokračovaly dál. To bylo poprvé, kdy nějaké štěndo po jídle neodpadlo do říše snů, ale šlo podniknout ještě nějakou akci. Teď konečně začne být veselo...

15. 3. Již dva týdny se radují ze světa holčičky po naší Cassie. Holkám se daří více než dobře a už vlastně dávno pominul nějaký strach z toho, jak to tady s námi zvládnou. Dendy už se dívá na svět, obě holčiny začínají být pěkně ukecané - vrčí, štěkají, začínají hezky chodit a je super na nich vidět, jak jsou kontaktní. Myšleno jak reagují i na nás. Jdou nám za rukama, rády se u nás uvelebí, nechají se hladit a odrbávat...prostě super dokud není na dosah čumáčku mamina.

Mlíčka má Cassie dost a dvě holky se tak nemají důvod prát o cecíky. A když už je tedy zrovna ten jeden strašně lákavý, tak se z něj ani jedna nenechá tou druhou vystrnadit. I ta malá Daisy je pěkná silačka :-)

Včera jsme po třídenní pauze vážili a zjistili zajímavý fakt. Dendy totiž měla 842g (Daisy si udržuje poloviční váhu - 432g). Mrkli jsme se na váhy našich předchozích vrhů a štěňata Áček měla ve stejný den váhy: Abby 851g, Nero 817g, Tody 793g, Šufla 929g. A u Béček máme váhy štěňat o jeden den dříve následující: Boogie 754g, Berry 734g, Hawkeye 783g, Bailey 853g a Bridget 841g. Takže Dendy už je na svém. A věřím, že po pár týdnech bude ztrátu stahovat i Daisy.

A za zmínku také stojí, že holky už v posledních několika dnech nejsou přes den v porodní bedýnce, ale mají "výběh" ohraničený jen překážkou proti naším rozlítaným dětem :-)

Jinak úprava této stránky - fotky na rajčeti (ale zase v plné velikosti a ve větším počtu) a videa jen proklikem je opatření proti velkému přenosu dat. Děkujeme za pochopení :-)

Video je lepší si pouštět bez zvuku. Nebo aspoň vypnout naše praštěný děti a jejich hovory ve vaně :-D

Štěňátka dlabou a dlabou a spí a je jim dobře. Už si je začínáme více mazlinkat. Cassie už jim nechává více osobního prostoru a nemá o ně strach. A myslím si, že když ne zítra, tak určitě o víkendu už otevřeme očka 🙂 Strašně to letí. Vlastně nám to přijde hrozně dávno, kdy s námi holky spaly v posteli 😀 A že za 10 dní už jich bude všude plno a budou moci lítat i po zahradě, to nám přijde úplně nemožné. 

Dneska jsou fotky spíš jen aby se neřeklo. Když pořád jen spí a nekoukají... a omluvte to zátiší 😀

9. 3. Psí holčičky mají za sebou 8. den svého života a mají se opravdu čile k světu. To dokládá i fakt, že pravidlo o zrhuba dvojnásobku své porodní váhy 10. den od porodu porušily významně dříve. Daisy se to povedlo už 6. den a Dendy dokonce ještě o den dříve. Krásné. Však Cassie pro ně má mlíčka až až. A jak jsou na tom dnes večer? Daisy má 248g a Dendy 543g.

Z holek jsou už příjemní plyšáčci, krásně samy hřejí a Cassie sama vypozorovala, že už je může nechat i chvíli bez dozoru a jít se zašít někam pro svůj klid a pořádný odpočinek. Přesto poctivě hlídá krmení, péči a na jakékoliv zakvičení jde okamžitě zkontrolovat, co se v bedýnce děje. Je to zodpovědná mamina. Dokonce už od včerejška nosí štěndům ukazovat své hračky. A čím myslíte, že začala? Jasně, tenisákem. Ten pohled, jak ho včera pustila dovnitř a koukala na holky s očekáváním, co jako bude... To byste museli vidět :-)

Dnes video s nástupem na krmení, probuzením, očistou... (a informace o první hračce je omyl, takhle je už třetí ;-)

• v noci jsme již spali s maminkou v bedýnce a opustili tak naše týdenní útočiště v posteli našich "páníčků" 
• Daisy už překonala porodní váhu své větší sestry a v 19h vážila 176g. A Dendy je již bez dvou gramů na čtyřech stovkách
• když nejsme v bedně, začínáme - byť poslepu - vyrážet dál od mamči a objevovat okolí

6. 3. Utekly dva dny a zatím holky krásně prospívají. Daisy je malinká, tak to jde pomaloučku, ale jde to stále nahoru (po poledni 150g). Díky Sam - majitelce našeho Áčkového Todyho - jsme objevili vrh jedné CHS, kde se narodila pouze 87g holčička - podívejte. Tak ti nám jsou motivací. Holčičce je rok a je v naprostém pořádku. Jinak dnes na fotkách hlavně velká Dendy. Ta už je opravdu velká :-)

4. 3. Dnes večer už jsme třetí den od porodu. A zatím máme samé dobré zprávy (byť vykoupené únavou a nevyspáním). Holky sajou ostošest a na jejich váze je to vidět. Dendy ze svých porodních 170g vyskočila už na 265g a její malá sestřička Daisy z 90g a poté co spadla na 80g je dnes na 132 gramech. Takže zatím je to dobré. Daisy je také pěkná kecka, ke všemu má průpovídky.

Jinak zatím jsou s námi stále v posteli. Bydlí v krabici, polehávají na vyhřívané dečce a s Cassie tráví hlavně chvíle krmení o očisty. Večery jsou na gauči celý večer s námi zachumlané v chundelaté srsti své maminky. Dendy už by asi i do porodní ohrádky mohla, ale Daisy je pořád drobeček, tak musíme počkat, až doroste. A také hlavně až Cassie přijde o trychtýř na hlavě (na fotkách ho nemá, ale bez dozoru by si vytahala stehy po operaci).

Jen upozorňuji, že o holčičky zájem je a jsme domluvení, že zájemkyně se mohou rozhodnout kdykoliv až do 6. - 7. týdne, kdy dojde k celkovému vyšetření a čipování štěňat.

3. 3. Byť je u nás již druhý den mlha a pošmourno, kolem Cassie a jejich miminek svítí sluníčko. Vše se totiž ubírá tou správnou cestou! Daisy po porodu shodila z 90 gramů až na pouhých 80 a dnes ráno - den a půl po porodu má báječných 109 gramů. Ohromně zesílila na cecíku a jen tak se ho nepustí. Dendy se před očima mění a za den a půl přibrala z porodních 170 gramů celých 41 na 211. Je to krásná náplast po těch všech peripetiích. Věříme těm našim malým bojovnicím :-)

Cassie se poctivě stará, myje, čistí, stimuluje k vyprázdňování. Hlídá je, ale není pro jistotu s nimi v krabici. Pořád asistujeme, holky potřebují dlabat a ještě nabrat než je pustíme do maminčiny výhradní péče :-)

Zítra určitě zveřejněníme nějaké fotky těch našich "modelek" ;-)

2. 3.

Včera to byl 61. den, kdy Cassie rodila. Bohužel mám pro vás všechny smutné zprávy. Nevím, z jakého konce to celé vzít, ale výsledkem je, že se někde něco pokazilo. Příroda nám opět ukázala, jak je mocná a jsme na ní krátcí.

V 18:05 na svět přišel černobílý kluk o váze pouhých 120 gramů (standardní váha bordeřích štěňátek je okolo 300 gramů, u vzrostlejších a mohutnějších psů i více). Nabízelo se srovnání s předchozím nepovedeným vrhem, kde narozdíl od aktuálně probíhajího vrhu došlo k předčasnému porodu jednoho štěnětě (nakonec tam tehdy bylo jenom to jedno). Po hodince a půl sporadických stahů a s psychikou na bodě 0 jsme jeli na veterinu, kde po rentgenu a sono byla zjištěna přítomnost třech dalších plodů z nichž minimálně dvěma bije srdíčko. Cassie byl podán oxytocin na podporu stahů a celkového porodu a ve 20:10 a 20:20 přišly na svět dvě merlaté holčičky. Jedna o váze pouhých 90 gramů a druhá téměř dvojnásobná - 170 gramů. Přesto je to strašně málo. Stahy ustaly a po dvou hodinách stále nic. V tu chvíli se obecně jedná o přerušený porod. Sono ukazovalo na přítomnost ještě jednoho plodu, zřejmě mrtvého. Vzhledem k tomu všemu, co se dělo nyní a de facto i posledně jsme se po 23. hodině rozhodli pro odoperování posledního plodu císařským řezem a zároveň kastraci feny. Když jsem v půl druhé ráno vyzvedával Cassie, zjistil jsem, že plod vůbec nebyl v děloze, ale v žaludku. Byl zdaleka ze všech nejmenší a asi hned po porodu Cassie poznala, že by to nedal. Děloha byla bohužel velmi špatná a možná proto to i neutáhla. Těžko říci co její stav mohlo způsobit, nějaká nenápadná infekce z minulosti? Jiný problém? Na to bohužel odpověď nenajdeme. Důležité je, že vyjmutí dělohy se nakonec ukázalo jako nejlepší možný krok, protože by v bříšku mohla do budoucna nadělat i nějaké další problémy. Minimálně nyní vše směřovalo k zánětu. Závěrem celé této diagnostiky tedy ještě konstatování, že byť jsou zbývající holčičky abnormálně malé (v případě té menší si představte porod miminka v devíti měsících, které bude mít porodní váhu lehce přes 1 kilogram), tak se mají čile k světu a perou se o to být tady s námi.

Máme za sebou bezesnou noc, miminka spí v kartonové krabici na vyhřívané dečce, co hodinku až hodinku a půl jsme dávali krmit. Pozor, cucají od maminky mlíčko. Sice musíme pomáhat, hlavné té malinké, ale jde jí to a váha u obou jde nahoru. "Dendy" (Dandelion - pampeliška) - to je ta větší - má už bezmála 200 gramů a např. Todísek z A vrhu měl porodní váhu 221 gramů a jaký je z něj chlapík. Malinkatá "Daisy" (Sedmikráska (chudobka)) spadla po kakání až na 80 gramů. Ale poslední vážení ukázalo rovnou stovku. Bojujeme, chceme jim pomoci k životu plného psích radostí a prvotní vyšetření ukázalo až na vzrůst vše v pořádku. Přesto holčičky chceme nechat zrát až do 7. - 8. týdne a nechat je vyšetřit, zda je opravdu vše tak, jak má. Byť by to, co se stalo u Cassie, nemělo být genetický problém, byli bychom rádi, aby holčičky nešly dále do chovu.

Nikomu jsme žádné štěně nezadali. Bylo by to hodně předčasné. Musíme vidět, jak jim to teprve půjde. A za druhé je také důležité to, zda po tom, co se stalo, bude u zájemců o takového pejska zájem. Byť i kdyby bylo vše v pořádku.

Děkujeme všem zájemcům za jejich podporu a vytrvalý kontakt. Stejně tak i páníčkům skvělých psů z předešlých vrhů. Je nám to líto. Letos jsme si z řad zájemců mohli opravdu vybírat a někteří čekali již od léta...

A jak to bylo před porodem? Mrkněte ZDE